Farnost Křižany

Římskokatolická farnost Křižany,  čp. 235, 463 53 Křižany

Doručovací adresa: Dlouhý Most čp. 103, 463 12 Dlouhý Most

Kontakt: + 420 602 945 915

E-mail: farnost.dlouhymost@centrum.cz

IČ: 46749187

B.Ú.: 43-9917750277/0100 Komerční banka Liberec


Farní kostel v Křižanech je zasvěcen sv. Maxmiliánovi, biskupovi a mučedníkovi

Farnost již před rokem 1352, nově ustanovena roku 1727, do farnosti patří: obec Křižany.
 

Bohoslužby: Od 1. června 2017 již nebudou pravidelně 1x za měsíc mše svaté v kostele!!!


BETLÉMSKÉ SVĚTLO V KOSTELE

V neděli 17. prosince 2017 v 18:30 v kostele sv. Maxmiliána bude přivezeno Betlémské světlo.

SLAVNOSTNÍ VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBA 2017 

s koledami v podání sousedského sborečku a Křižanským kostelním Betlémem

Štědrý den 24. prosince 2017 ve 21:30 hodin. 

Slouží Otec diákon Bc. Michal Olekšák


Personální obsazení farnosti

administrátor exc. in materialibus: trvalý jáhen R.D. Bc. Michal Olekšák, Statutární zástupce farnosti

administrátor exc. in spiritualibus: kněz R.D. Mgr. Radek Jurnečka

Historie farnosti

Již od 12. století náleželo toto území k praslovanskému území, zatímco tehdejší Germámi v oné době byli omezeni jen na krajinu severně od dolního Labe. Celé sev.-východní Čechy patřily do oblasti slovanského lužického lidu. Naší obci Křižanům, jak vyplývá z farních záznamů, se říkalo lidově "Suchá". Latinsky se však ves dávno v předhusitské době nazývala "Křižani villa" a tak ji také uvádí náš největší dějepisec František Palacký a tak byla také vedena mezi farnostmi děkanátu Jablonné. Zakladatelem vsi byl zeman jménem Křižan. Bližší datum založení vsi není však známo, ale již ve 14. století patřila ves k panství hraběte Lemberka a roku 1360 je ves uváděna ve spojení se jménem hraběte Gallase Lemberka ze Zvířetic. Ke kolonisaci pohraničí německými kolonisty dochází zejména za krále Přemysla Otakara II (1253 - 1278) a tím také k poněmčování ryze slovanské krajiny. Křižany patřily k panským vesnicím a proto muselo obyvatelstvo robotovat na panské půdě a z užívané půdy muselo odvádět různé dávky. V letech 1378 - 1379 měl Křižany v držení hrabě Gallas ze Zvířetic se svým synem Haškem. Roku 1391 se dostaly Křižany do rukou 3 starších synů Jindřicha Berky z Dubé. V roce 1405 koupil Křižany Hynek z Dubé. Pak se majitelé Křižan rychle střídali: byli to pánové z Wartenberka, Berkové a Lemberkové. V roce 1540 patřily Křižany částečně pánu z Donína a Grabštejna, který užíval titulu Pán na Grabštejně a Křižanech, bydlel ve velkém zděném domě, vařil pivo, měl mlýn a část Křižan s poddanými. Roku 1562 koupil Křižany hrabě Jiří Mehl ze Střelic, roku 1586 svobodný pán Ferdinand Hoffmann z Grünebülu a Střechova. Před rokem 1586 patřily Křižany dvěma panstvím. Západní část patřila panství Grabštejnskému, menší východní část k panství Lemberskému. Kostel pochází z počátku 17.století a byl v jeho 2.polovině rozšířen. Křižany byly šlechtickým sídlem až do poloviny 17. století. Koncem 17. století, kdy se panství Grabštějnské dostalo do rukou hraběte Trautmannsdorfa, byl zámeček stržen a mnohá hospodářství byla prodána. Tam, kde je dnes usedlost čp. 31 jsou zbytky velmi širokých základních zdí. Jsou to zbytky zámečku. Věž Kostela byla přistavěna až v roce 1684 ze zbytků zdiva zbouraného zámečku. V "černé" soudní knize města Chrastavy, pořízené na rozkaz Jiřího Mehla ze Střelic, jsou zaznamenány dva hrdelní rozsudky, týkající se Křižan. Roku 1719 byla popravena Kateřina Hausmannová z Křižan pro nedovolené styky se svým švagrem a roku 1721 Helena Ottová. V roce 1725 postavila vrchnost ještě dnes stojící hostinec, dříve hotel Effenberger. V roce 1726 koupil hrabě Filip Josef von Gallas, majitel grabštejnskégho panství, panství Lemberk od hraběte Karla Josefa z Bredy, a od toho času jsou zas obě části obce spojeny. Krčma byla tam kde je nyní dům č.33. Tam bydlel rychtář. Rychtář, neboli šulc míval ve vsi velkou moc a žil si jako malé panstvo. Rychtářovými pomocníky byly čtyři porotci - výběrčí, kteří mu pomáhali při vytváření rozsudku. Tyto si mohl rychtář zvolit dle své vůle. Nákup, výměna a manželské smlouvy byly na Rychtě uzavírány před vyzvanými svědky. V takových případech se obyčejně začalo přípitkem, při kterém došlo třeba k vypití celého sudu panského piva. Rychtář byl u své vrchnosti váženým mužem, protože svým hostům rozléval velice mnoho panského piva. Při každém křtu musel otec dítěte uspořádat pro příbuzné pivní večer na Rychtě. Každý otec o svatbě přivedl po obřadu ženicha a nevěstu včetně svatebních hostů na přípitek nabo na svatební hostinu. Zvláště v období fašinek nebo posvícení byly na Rychtě příležitosti k napití. Toto období trvalo mnohdy několik dnů a často končívalo rvačkami. Rychtář byl povinnen odebírat pivo a pálenku pouze z vrchnostenských pivovarů a palíren, ačkoliv Patentem o roborách z let 1717 a 1736 se majitelům panství vysloveně zakazuje svým poddaným vnucovat vrchnostenské produkty nebo výrobky. Tento předpis však nebyl nikdy dodržován, neboť jim bylo hejtmanem nařízeno "teď jako dříve" odebírat pivo i pálenku. Pokud se někteří rychtáři pokusili u majitele panství žádat o zrušení tohoto nátlaku, skončili v šatlavě. Obě části Křižan, horní i dolní byly spojeny, když v r.1726 hrabě Filip Josef Gallas, majitel panství Grabštejnského, koupil od říšského hraběte Karla Josefa z Bredova celé panství lemberské. V roce 1771 bylo provedeno očíslování domů. V roce 1800 si tehdejší křižanský rychtář jménem Franz Slawik vymyslel, že by to chtěl zkusit se skutečnou šťávou z révy, s vínem a žádal pro víno povolení k šenku. Pán, Christian Philip hrabě z Glam - Gallasu, to považoval za neslýchaný zločin a 18. září 1980 odpověděl: "Nevidím důvod, proč bych měl žadateli povolit vinný šenk. Křižany přece nestojí na hlavní cestě a lid je tam velmi chudý, nepotřebuje víno, ale měl by děkovat Bohu, že má ostatní nezbytné potraviny k životu. Vinný šenk by byl pro něj jen příležitostí, jak utratit peníze a udělal by z nich pak ještě ubožejší obyvatele. Zakazuji tímto nejen vinný šenk, ale nařizuji rychtáři vymáhání zbytku renty, který je jmenovitě v této obci značný." V obci bývalo bezpočet vodních mlýnů a na výšině mezi naší obcí a Družcovem stával od roku 1843 dřevěný větrný mlýn, který byl později přenesen a prodán jinam. Mlynářství patřilo k nejstarším křižanským živnostem. Hostinec v Krkavčích skalách býval kdysi kovárnou pro kameníky pracující v lomu. 16. září 1850 byly spojeny obě části obce Křižan v jednu obec, zcela samostatnou s vlastní správou. V r. 1910 si obec postavila obecní dům. V něm byla umístěna obecní kancelář, reiffeisenka, poštovní úřad, četnická stanice, obvodní lékař a knihovna. Od které doby je v obci škola, není přesně známo, ale první záznamy pocházejí z roku 1650 a od roku 1773 je v horní části ještě druhá škola, nejdříve jako výpomocná a od roku 1871 jako stálá s vlastní správou. Poštovní úřad byl zřízen v roce 1874, četnická stanice v roce 1876, mlékárenská společnost byla ustanovena v roce 1907 a postavila si svou vlastní mlékárnu v roce 1911. Poprvé se rozsvítila elektrická světla dne 16. prosince 1920.